Trocha adrenalinu v Liberci. Pozor, životu nebezpečno!

27.07.2015 21:48 I Inline

Letos bohužel ze zdravotních a rodinných důvodů nemůžeme přinášet tolik článků a recenzí stezek jako tomu bylo v předešlých letech. Když se ale naskytne jakákoli příležitost, snažíme se ji využít. Víkendová návštěva Liberce tedy předurčila náš dnešní článek. Na našem webu jsme se již několika libereckým stezkám věnovali. Ve městě sportu můžete jít bruslit hned na několika místech, žádné ale není pro inline bruslaře zcela ideální. Sportovní areál ve Vesci je velmi členitý, pro běžného bruslaře je tam vhodný jen ovál na stadionu a jeden z přilehlých okruhů, který však využívá příjezdovou komunikaci do areálu se špatnou kvalitou povrchu. Inline trasa vedoucí podél Nisy od jezdeckého areálu, pod tribunami fotbalového stadionu až na okraj Jungmannovy ulice, je s relativně dobrým povrchem, jednoduchým profilem, ale je zde také občas přelidněno a pro svižnější jízdu to není vhodné místo. Zajímavý, avšak velmi malý je jezdecký areál u Nisy, který rovněž disponuje inline stezkou. Ta není špatná, jen velmi krátká a prioritu tam mají aktivity jezdeckého klubu.

Poslední zdejší inline stezkou je sportovní areál u hokejové haly v Horním Růžodole. Právě zde se nachází nejnovější liberecká inline stezka, na kterou jsme se tentokrát vypravili. Už jsme o ní slyšeli od bruslařů ve Vesci a jejich slova nebyla bohužel zrovna lichotivá. Právě proto nás zajímalo, co nás zde čeká.

Parkování je možné přímo u stezky v ulici Jeronýmova. Projdete vstupní branou a můžete hned nasadit inline brusle. Je zde pár laviček, ale i letní terasa restaurace. Stezka se podle namalovaných šipek jezdí po směru hodinových ručiček. První metry absolvujete nad atletickým stadionem, v zápětí přichází ostré esíčko a stoupání (zřejmě důvod proč byl zvolen tento směr jízdy, napadá nás). Následující celá polovina okruhu vede kolem rozsáhlého baseballového areálu. Chvíli jedete po rovině, na nejvyšším místě této strany si můžete odpočinout na lavičce.

Hned za chvíli ale už jedeme z kopce, a je to pořádný sešup. Nic pro začátečníky, nic pro někoho, kdo neumí brzdit. Využijete přibrzdění slalomem, brzdičkou i Tčkem. Ale pozor, vyjet mimo stezku určitě nezkoušejte a na kontrolovaný pád mimo stezku hned zapomeňte! Proč? Protože projektant, provozovatel, realizátor nebo bůh ví jaká hlava pomatená umístila v ta nekritičtější místa v pravoúhlé zatáčce na konci tohoto sjezdu obrovské ostré šutry! Ale tím to nekončí, pokud si nerozbijete hlavu tady, máte vzápětí další příležitost. Zábradlí, začíná ihned za zatáčkou, v místě kde je pád nejpravděpodobnější. Nebezpečný je právě začátek, čelo, tohoto zábradlí, které může způsobit velmi nepříjemná zranění. Tady někdo šeredně hazarduje se zdravím návštěvníků inline stezky.

Takže adrenalinový úsek je za námi a my s krásným výhledem na Ještěd jedeme pod navýšeným terénem baseballového hřiště. Docela to zde profukuje. S koncem hřiště se zatáčí i inline stezka a následuje opět stoupání na nejvyšší bod trasy k hřištím s umělou trávou. Zatáčka vpravo, začátek sjezdu, hned ostře vlevo, mírný sjezd nad tribunami atletického stadionu, táhlá zatáčka vpravo lemující stadion. Vše stále z kopce. Zde opět další úlet zodpovědných osob, v nejrychlejším místě po levé straně stezky řada velkých ostrých šutrů, přímo u stezky. Není to tady ale tolik nebezpečné jako na výše zmíněném místě. Brzdit se tolik nemusí, tedy za předpokladu, že umíte zaujmout stabilní bruslařskou pozici pro sjezd – tedy nejste začátečníci. Po tomto posledním sjezdu jsme opět na začátku stezky. Pokud nemáte moc odvahy na další kolo, můžete si dát něco na kuráž v přilehlých restauracích.

Prostředí stezky je perfektní, téměř celou dobu výhled na Ještěd nebo na Liberec, sportovní prostředí areálu, možnost sledovat tréninky oddílů, občerstvit se, tu a tam se posadit na lavičku. Povrch, kromě esíčka, které vede z části po stávající komunikaci, je také ucházející. Celkový dojem pro nás nebyl až tak špatný, jako jej prezentovali oslovení bruslaři ve Vesci. Stezka je docela zábavná, profil není pro každého, není to rovina, je potřeba umět brzdit a být stabilní při jízdě z kopce. Co je ale naprosto nepochopitelný kiks, jsou zmíněné šutry a zábradlí, to degraduje stezku na životu nebezpečné místo. A to je opravdu velká škoda. Přitom by stačilo nahradit šutry balíky slámy, tak jako to je běžné např. v Německu. Nebezpečné zábradlí zkrátit tak, aby nezasahovalo do kritického úseku výjezdu ze zatáčky a dát i tam buď slámu nebo žíněnky. V době naší návštěvy v sobotu odpoledne zde nebyla ani noha a bezpečnostní problémy této stezky budou určitě hlavní příčinou. Částečně by bylo možno problém řešit také opačným směrem jízdy, kdy se eliminuje toto kritické místo, ve kterém místo sjezdu budete stoupat. Situace ale není růžová zase ve zmíněném esíčku, které při sjezdu je také docela dost o ústa a hrozí srážkou s chodcem v nepřehledném místě nebo nárazem do zdi. Dalším řešením, na které je teď už pozdě, bylo stezku situovat na vyvýšený terén hned podél baseballového hřiště. Stezka měla potenciál pěkného sportoviště, ale místo toho slouží spíše jen jako komunikace spojující jednotlivá hřiště.

Udělejte si o stezce obrázek sami z přiložených fotografií nebo osobní návštěvou, na kterou si nezapomeňte přibalit helmu a chrániče.

Přejeme pěkné léto na kolečkách a těšíme se na Vaše zážitky, tipy a fotografie na adrese info@nabruslich.cz

Máte nějakou oblíbenou trasu a nebo cestujete po republice po různých stezkách? Napište nám o tom pár řádků a pošlete fotografie. Vaše články rádi zveřejníme zde na titulní straně webu nabruslich.cz a náležitě zpropagujeme i na facebooku:-) Pomozte nám tvořit obsah vašeho oblíbeného webu. Pište na info@nabruslich.cz.

Nová mobilní verze webu na adrese m.nabruslich.cz!

Podpořte náš web likem na facebooku a získávejte pravidelně čerstvé informace z inline stezek, inline akcí v regionech, komentujte, sdílejte:-) Stačí kliknout dole "To se mi líbí"